Ochrana zaměstnance a flexibilita zaměstnávání:
Princip flexijistoty v českém pracovním právu
Petr Hůrka
Auditorium, Praha 2009, 192 stran
Aktuálním trendem legislativního vývoje pracovněprávních vztahů na evropské úrovni je snaha o skloubení zájmů zaměstnavatele, jenž prostřednictvím pracovní síly realizuje svojí činnost, se zájmy zaměstnance, jehož se právo snaží chránit a garantovat mu co nejlepší a nejstabilnější pracovní podmínky. Pro tento trend se v zahraničí vžil termín flexicurity (spojení slov flexibility a security), jehož českým ekvivalentem je slovo „flexijistota“. Tato publikace představuje analýzu českého pracovního práva z pohledu vyváženého působení flexibility na straně jedné a ochrany zaměstnance na straně druhé, ve snaze poukázat na jejich uplatňování.
Jde o vytváření právního prostoru pro individuální působení smluvních stran, za použití zásady „co není zakázáno, je dovoleno“, při současné existenci kogentních norem garantujících zaměstnanci nezbytný standard práv souvisejících se zaměstnáním. V hlavní pasáži této práce se prochází jednotlivé instituty pracovního práva s poukazem na vzájemné působení flexibility i ochrany. Smyslem je vyzdvihnout vyvážené působení tohoto principu, který umožní rozvoj smluvních pracovněprávních vztahů při garanci postavení zaměstnance. Rovněž je poukazováno na nedostatečné působení flexijistoty s cílem nastínit požadavky na změnu právní úpravy v tomto duchu.
Předmluva (Miroslav Bělina):
Publikace Petra Hůrky zabývající se ochranou zaměstnance a smluvní volností je obsahově ojedinělá práce, která se věnuje vysoce aktuálnímu, koncepčnímu, teoretickému a průřezovému tématu. Autor dokázal v této publikaci velmi dobře spojit své teoretické znalosti s bohatými praktickými zkušenostmi. Petr Hůrka je uznávaným odborníkem působícím dlouhodobě v oblasti pracovního práva, a to jak v oblasti teorie (od roku 1997 přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy), tak i praxe, přičemž zejména je třeba zmínit jeho mnoholetou činnost na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jedná se o autora, který má rozsáhlou publikační činnost jak domácí, tak i zahraniční, zahrnující učebnice, teoretické práce i komentáře a publikace určené pro právní praxi. Pozoruhodná je nepochybně svým rozsahem i jeho přednášková činnost určená jak studentům, tak specializovaným odborníkům, stejně jako i nejširší odborné veřejnosti. Publikace se zabývá klasickým dilematem pracovního práva, oscilováním mezi pružnou úpravou pro podnikání projevující se smluvní volností a ochranou zaměstnance při nepřekročitelné garanci jeho pracovních podmínek a vysoké stabilitě zaměstnání. Autor tak reaguje na moderní trend přístupu k pracovnímu právu, tzv. flexijistotě a nastiňuje její působení v pracovním právu ČR, vychází přitom z tradičního vymezení tohoto právního odvětví u nás a ze základních principů, na nichž funguje. Současně se pokouší definovat pojem flexijistoty a jeho obsah zdánlivě protichůdných záměrů flexibility práce a ochrany zaměstnance při ní. Publikace se dále podrobně zabývá jednotlivými projevy a promítáním flexijistoty v jednotlivých institutech pracovního práva. Na publikaci je zvlášť cenné, že dává četné náměty de lege ferenda a ukazuje, jakým směrem se má právní úprava pracovního práva ubírat ve snaze najít rovnováhu mezi flexibilitou práce a ochranou zaměstnance. Publikaci jistě ocení široká odborná veřejnost zabývající se pracovním právem. Kromě přínosu pro právní teorii nepochybně zaujme i osoby profesně aplikující pracovní právo jako jsou soudci, či advokáti a lze ji též doporučit sociálním partnerům, tj. odborným funkcionářům a pracovníkům právních útvarů a lidských zdrojů u zaměstnavatelů, stejně jako případně zájemců o tuto oblast z řad zaměstnanců samotných.
Obsah:
- ČÁST I. OBECNÉ VYMEZENÍ FLEXIBILITY A OCHRANY ZAMĚSTNANCE: FLEXIJISTOTA V ZAMĚSTNÁVÁNÍ
- 1. Výchozí standardy pracovního práva
- 1.1. Předmět pracovního práva
- 1.2. Vývoj pracovněprávního vztahu
- 2. Pružnost zaměstnání při zachování jistoty zaměstnance
- 2.1. Princip flexijistoty
- 2.2. Ochrana (jistota) zaměstnance
- 2.3. Pružnost (flexibilita) pracovního vztahu
- 2.4. Možná členění flexibility
- 2.5. Nástroje vyjádření flexijistoty v zákoníku práce
- 3. Koncepce a hlavní zásady zákoníku práce
- 3.1. Osobní výkon závislé práce
- 3.2. Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku
- 3.3. Zásada autonomie vůle a smluvní princip „co není zakázáno, je dovoleno“
- 3.4. Další stávající zásady
- 4. Východiska a možnosti vzájemného působení flexibility práce a ochrany zaměstnance v českém pracovním právu
- 4.1. Disponenti flexibility a ochrany (jistoty)
- 4.1.1. Zaměstnavatelé
- 4.1.2. Zaměstnanci
- 4.1.3. Odborová organizace
- 4.2. Právní nástroje flexijistoty
- 4.3. Právní prostor pro působení flexijistoty
- 4.4. Pravidla vzájemného působení flexibility a ochrany
- 4.4.1. Zákonný zákaz
- 4.4.2. Povaha ustanovení
- 4.4.3. Ustanovení, která zapracovávají předpisy EU, není-li to ve prospěch zaměstnance
- ČÁST II. VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ FLEXIBILITY PRÁCE A OCHRANY ZAMĚSTNANCE V JEDNOTLIVÝCH INSTITUTECH ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA
- 5. Vznik a trvání pracovního poměru
- 5.1. Délka trvání pracovního poměru
- 5.2. Zkušební doba
- 5.3. Další ujednání při vzniku pracovního poměru
- 5.4. Navrhovaný postup de lege ferenda
- 6. Změna pracovního poměru
- 6.1. Změna prvků právního vztahu
- 6.2. Převedení na jinou práci
- 6.2.1. Povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci
- 6.2.2. Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci (§ 41 odst. 2 ZP)
- 6.3. Změna místa výkonu práce
- 6.3.1. Přeložení do jiného místa výkonu práce
- 6.3.2. Pracovní cesta
- 6.3.3. Dočasné přidělení
- 6.4. Vysílání zaměstnanců k poskytování služeb na území jiného státu EU
- 6.5. Navrhované změny de lege ferenda
- 7 . Skončení pracovního poměru
- 7.1. Skončení pracovního poměru z důvodu právní události
- 7.2. Dohoda o rozvázání pracovního poměru
- 7.3. Zrušení ve zkušební době
- 7.3.1. Zkušební doba de lege ferenda
- 7.4. Výpověď
- 7.4.1. Výpovědní důvody
- 7.4.2. Výpovědní doba
- 7.4.3. Vykoupení se ze zaměstnání
- 7.4.4. Ochrana před výpovědí
- 7.4.5. Výjimky ze zákazu výpovědi
- 7.4.6. Prodlužování pracovního poměru
- 7.4.7. Výpověď de lege ferenda
- 7.5. Okamžité zrušení pracovního poměru
- 7.6. Hromadné propouštění
- 7.7. Odstupné
- 7.8. Působení odborové organizace
- 8. Pracovní doba
- 8.1. Délka pracovní doby a její rozvržení
- 8.1.1. Délka pracovní doby
- 8.1.2. Rozvržení pracovní doby
- 8.1.3. Pružná pracovní doba
- 8.1.4. Konto pracovní doby
- 8.1.5. Práce přesčas
- 8.1.6. Práce v noci
- 8.2. Doba odpočinku
- 8.2.1. Přestávka v práci
- 8.2.2. Bezpečnostní přestávka
- 8.2.3. Odpočinek mezi dvěma směnami
- 8.2.4. Odpočinek v týdnu a svátky
- 8.3. Dovolená
- 8.4. Evidence pracovní doby
- 8.5. Pracovní doba a doba odpočinku de lege ferenda
- 9. Překážky v práci
- 9.1. Překážky v práci na straně zaměstnance
- 9.1.1. Osobní překážky v práci
- 9.1.2. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu, branné povinnosti a studia
- 9.2. Překážky v práci na straně zaměstnavatele
- 9.3. Překážky v práci de lege ferenda
- 10. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
- 10.1. Účel doplňkových pracovněprávních vztahů
- 10.2. Doplňková zaměstnání de lege ferenda
- 11. Odměňování (mzda)
- 11.1. Výše mzdy
- 11.2. Určení mzdy
- 12. Péče o zaměstnance
- 12.1. Pracovní podmínky zaměstnanců
- 12.2. Odborný rozvoj zaměstnanců
- 12.3. Stravování zaměstnanců
- 12.4. Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců
- 12.5. Péče o zaměstnance de lege ferenda
- 13. Náhrada škody
- 13.1. Srovnání odpovědnosti za škodu zaměstnavatele a zaměstnance
- 13.2. Zajištění odpovědnosti zaměstnance jinou než pracovněprávní odpovědností
- 13.3. Odpovědnost za škodu v úpravě de lege lata a de lege ferenda
Ukázka (PDF) | O autorovi | Recenze | Zpět