Dlouhé stíny Mnichova:
Mnichovská dohoda očima signatářů
a její dopady na Československo
Jan Kuklík, Jan Němeček, Jaroslav Šebek Auditorium, Praha 2011, 392 stran
Kniha prezentuje nový pohled na okolnosti kolem tzv. Mnichovské dohody z roku 1938. Jakkoli by se mohlo zdát, že vše bylo o této kapitole našich dějin již vše napsáno, kniha prokazuje, že stále lze nálezat nové souvislosti. Autoři knihy zaměřili svojí pozornost na další osud Mnichovské dohody, na proces, jakým byla, řečeno slovy E. Beneše „odčiněna“, a v jakých souvislostech se s ní setkáme jak za druhé světové války, tak i dlouho po jejím konci. Mimořádně zajímavou činí knihu dobová i poválečná stanoviska signatářů Mnichovské dohody, resp. států, které se na mnichovské zradě podílely. Kniha obsahuje rovněž dosud nepublikované informace, které autoři získali v zahraničních archivech.
Úvod
Mnichovská dohoda podepsaná v noci z 29. na 30. září 1938 (nebo, chcete-li, „Mnichov“) fascinuje již od svého uzavření jako téma nepřeberný zástup autorů z řad profesionálních historiků, novinářů, bývalých politiků či právníků. Je to způsobeno i tím, že stále vyvolává zájem veřejnosti a že se nejedná jen o problém československých dějin. První knižní pojednání o „tajné historii mnichovských ujednání“, nazvané Histoire Secrete de la Conciliation de Munich, ostatně vzniklo ve Francii z pera žurnalisty Alfreda Fabre-Luce již v říjnu 1938. Od té doby se jedná doslova o tisíce titulů, vyšly i příslušné diplomatické dokumenty z britské, francouzské, německé, československé a částečně i sovětské strany, paměti či deníky některých aktérů, zejména též Edvarda Beneše, George Bonneta, Nevilla Chamberlaina, Johna Simona, Winstona Churchilla, Antony Edena, lorda Halifaxe, Alexandra Cadogana, Nevila Hendersona, Léona Bluma či Andre Francois-Ponceta. Rozebírány byly širší příčiny československé krize roku 1938, mezinárodní, vnitropolitické, právní, ekonomické, sociální či vojenské souvislosti Mnichova. Čtenář může porovnávat pohledy československé (české), britské, německé, francouzské, polské, americké či ruské. V době bipolárního vnímání světa pak Mnichov sloužil jako ukázkový příklad ideologicky podmíněných výkladů a nástroj propagandy. Mnichovská dohoda tak byla rozebrána opravdu snad ze všech myslitelných úhlů pohledu, včetně úvah o možnosti bránit vlast navzdory rozhodnutí velmocí, o psychologických následcích Mnichova („mnichovské trauma“), debat o české národní povaze i tzv. národní zradě, následného „mnichovskému syndromu“ ovlivňujícího další směřování československých dějin či uvažování o Mnichovu jako o dohodě velmocí „o nás bez nás“. Řada autorů se pokoušela o alternativní pohledy, přehodnocování či o vyvozování „lekcí“ z historie. Významný český historik Robert Kvaček v roce 2003 k tomu na jedné z mnoha „mnichovských konferencí“ podotkl: „Mnichovské téma má tak bohatou historiografii a historickou publicistiku, že jen výčet toho, co by stálo z různých, dokonce z velmi rozdílných důvodů za pozornost, by se obtížně vtěsnalo do obsažné publikace. Máme tedy co dělat s knihovnou, kterou jednotlivý badatel již nezvládne…“
Vyvstává tedy otázka, proč přicházíme s další knihou o Mnichovu. Je tady snad něco, co nebylo dosud řečeno? Je zde prostor pro nové pohledy? Domníváme se, že ano. Spíše než na mnichovskou konferenci a dohodu samou se však pokusíme zaměřit na její další osud, na proces, jakým byla mnichovská dohoda, řečeno slovy Edvarda Beneše, „odčiněna“, a na to, v jakých souvislostech se s mnichovskou dohodou setkáme jak v průběhu druhé světové války, tak i dlouho po jejím skončení. Někdy se též v této souvislosti hovoří o „oduznání mnichovské dohody“, což je sice právně nepřesné, avšak velmi dobře to vyjadřuje mezinárodněpolitickou rovinu problematiky. Pokusíme se však také ukázat, že tato otázka zdaleka nekončí druhou světovou válkou, jak některé epilogy „mnichovských“ pojednání činívají.
Mnichov je českou veřejností většinově vnímán jako tak jasné porušení práva a zásad spravedlnosti, že mu snad nemůže být přiznána žádná právní platnost. K tomu přistupuje i současný pocit mezinárodního zajištění České republiky. Prosazení československého stanoviska o neplatnosti mnichovské dohody od samého počátku však nebylo tak jednoduché, jak by se mohlo současníkům zdát. Vyvíjely se jak argumenty, tak i postoje signatářů k dohodě. K pochopení tohoto procesu se však ani my nemůžeme vyhnout vylíčení vlastní mnichovské historie a do určité míry i prehistorie…
Obsah:
- I. Cestou k Mnichovu
- Vývoj česko-německých vztahů v Československu od nástupu Hitlera k moci do anšlusu Rakouska (leden 1933 – březen 1938)
- Cesta k mnichovskému řešení (březen–září 1938)
- II. Mnichovská konference a její důsledky
- Příprava a realizace mnichovské konference
- Sovětský faktor v mnichovské krizi
- Mnichov a Polsko
- Mnichov a Maďarsko
- Konečná podoba nových hranic? Berlínská konference velvyslanců
- Vnitropolitický a ideový vývoj v českých zemích v období druhé republiky
- Hospodářské a sociální důsledky Mnichova a pomnichovská půjčka
- III. Cesta k oduznání Mnichova za druhé světové války
- Počátky druhého odboje a mnichovská dohoda
- Churchillovo prohlášení k Mnichovu
- Uznání československé exilové vlády de iure a mnichovská dohoda
- Británie „definitivně“ odčiňuje Mnichov
- De Gaullova Francie oduznává Mnichov
- Italské prohlášení k Mnichovu
- Mnichov a příprava obnovy Československa
- Příprava na mírovou konferenci v londýnském exilu
- IV. Poválečné návraty mnichovské otázky
- Reflexe Mnichova: 1945–1948
- Mírová konference v Paříži
- Mnichovská dohoda a československé požadavky na mírovou smlouvu s Německem
- Edvard Beneš a retrospektivní vzpomínky na Mnichov
- V. S železnou oponou
- Po únorovém převratu – Mnichov jako nástroj propagandy: 1948–1968
- Postoj britské diplomacie k Mnichovu po únorovém převratu 1948
- Mnichovská dohoda a Německá demokratická republika (NDR)
- Mnichovská dohoda a Spolková republika Německo (SRN)
- Velká Británie a její postoj k mnichovské dohodě v 60. letech
- Britský pohled na mnichovskou dohodu v době Pražského jara
- Británie a československo-západoněmecká smlouva
- Epilog?
Ukázka (PDF) | O autorech | Zpět